Čínští vědci sestavili seznam asi 70 slov, která odborníci pracující s tygry považovali za vhodná k popisu jejich temperamentu, například přizpůsobivý, tvrdohlavý, hloupý a upřímný.
„Všechna tato slova byla původně čínská, takže mohou existovat kulturní i jazykové rozdíly, které ztěžují překlad některých z těchto slov,“ řekl spoluautor studie Abdel Abdellaoui z Amsterodamské univerzity.
Dotazník tygří osobnosti založený na těchto slovech byl poté předán krmičům nebo veterinářům, kteří se starali o celkem 248 tygrů ussurijských ve dvou čínských rezervacích. Každou šelmu hodnotily v průměru tři osoby.
Výsledky z rezervace v Charbinu odhalily, že slova používaná k popisu tygrů vytvořila dva hlavní shluky, které byly potvrzeny i u šelem v druhém parku. Výzkumníci tyto skupiny nazvali majestátnost a vyrovnanost.
Tygři, kteří se zařadili do skupiny vyznačující se majestátností, jejich opatrovatelé popisovali jako důstojné, impozantní a hbité, a tyto šelmy podle nich naopak nebyly uzavřené ani slabé. Naopak k hodnocení vyrovnaných zvířat veterináři používali slova jako milující, poslušný a tichý, ale nebyli podle nich agresivní nebo krutí.
Další analýza odhalila, že tygři, častěji popisovaní jako majestátní, byli zdravější, více lovili živá zvířata, více jedli, více se pářili a měli lepší postavení ve skupině.
Tým upozornil, že všichni tygři byli chováni v polodivokém zajetí, a dodal, že výsledky mohly být poněkud odlišné, pokud by se zkoumala zvířata ve volné přírodě.
Tato zjištění ale mohou nabídnout poznatky, které by mohly přispět k ochraně a přežití těchto šelem, uvedl Abdellaoui. Zkoumání osobností i u jiných druhů podle něj může rovněž podpořit emocionální vazby. „Když se dozvíme více o jedinečnosti každého tygra, můžeme vzbudit větší soucit a pochopení ze strany jejich největší hrozby: člověka,“ řekl vědec.